Tříhranný potok

Základní údaje:
K.ú. Netín a Meziříčko: Pravý přítok Balinky na hranici katastrů obcí Měřín a Meziříčko. Lokalita zahrnuje nivu potoka - s přirozeným tokem, pobřežními porosty, pcháčovými loukami, případně i loukami na stráních. Leží cca 3,5 km Z od kostela v Měříně, 510 – 545 m n. m. (střed asi 49°23'50.42"N, 15°50'11.439"E).
Stručný popis:
Tříhranný potok je bezpochyby jeden z nejzachovalejších potoků Velkomeziříčska. Převážná část povodí je v lese, vyjma pramenů (lesnické meliorace) není tok nikde upraven či meliorován. Břehy potoka dnes souvisle porůstá lem olší, zřídka s vrbou křehkou, roste zde na Velkomeziříčsku ohrožená žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium). Podobně bez odvodnění jsou i louky. Údolí je mělké, avšak výrazné, se strmými svahy. Jsou zde „aluviální“ pcháčové louky, v menší míře i mezofilní až suché stráně. Místy jsou svahy porostlé selskými lesy, v horní části navazuje rozsáhlý lesní komplex. Součástí návrhu velmi cenná louka v střední části, kde je v současné době největší populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, O, C3) na Velkomeziříčsku (přes 1 000 ex.). Dále zde roste jetel kaštanový (Trifolium spadiceum, C3, též jediná větší, vitální populace), kozlík dvoudomý, starček potoční, vrbovka bahenní (vše C4). Je to jedna z nemnoha luk obhospodařovaných optimálním způsobem a tedy s neporušenou strukturou rostlinných společestev. Jiné louky jsou nekosené, ovšem i tam se dosud vyskytují zbytkové populace prstnatce májového. Povodí Tříhranného potoka patří k nejzachovalejším krajinným prvkům Velkomeziříčska. Vlastní tok a louky okolo nebyly narušeny násilnými melioracemi a zemědělskou chemií. Proto se zde uchoval krajinný ráz tradiční krajiny podobně jako typická (dnes namnoze ohrožená) květena a snad i zvířena.
Využívání, péče, ohrožení:
Velká část luk není kosená a projevuje se na nich degradace, místy navíc umocněná splachy z polí. Nejcennější louka je využívána optimálním způsobem. Ohrožení spočívá zejména v pokračující degradaci luk, intenzifikaci využívání luk (hnojení, vápnění, častá seč), zalesňování luk a v intenzifikaci rybářského využití potoka. Na loukách je třeba zavést pravidelnou péči. Obnovení kosení by přineslo regeneraci rostlinných společenstev, včetně populací ohrožených druhů. Další potřebnou věcí bude stanovit režim péče o břehové porosty toku, které by se měly postupně začít prosvětlovat (proředit). Tradiční hospodaření v minulosti obsahovalo kácení olší v periodě cca 15 až 30 let (na palivo) a sem tam ponechávání velkých tvárných stromů (na řezivo).
Tipy:
Nejvhodnějším obdobím k návštěvě je druhá polovina května. Lokalita je přístupná nejspíše od Meziříčka, ze silnice Měřín - Jihlava.
Tuto položku si oblíbilo 0 uživatelů.

Fotografie (1)

Databáze významných lokalit

Katalog lokalit, které jsou významné z přírodovědného a/nebo ochranářského hlediska

Partneři projektu Příroda Velkomeziříčska